Kapitalismus a duševní zdraví

Významní psychologové a psychiatři si občas kladou otázku o vlivu kapitalismu na duševní zdraví obyvatelstva.
Upozorňují na rostoucí emocionální zátěž právě obyvatel bohatých zemí, která vedla Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) k předpovědi, že deprese se do roku 2020 stane druhou nejrozšířenější chorobou po nemocích srdce. Jsou uváděny dvě základní, vzájemně propojené příčiny tohoto stavu. Jednak je to ztráta veškerých tradičních hodnot ve společnosti, kde jedinou hodnotou a měřítkem všech hodnot jsou peníze. Erich Fromm už před půl stoletím mluvil o pasivní, prázdné, úzkostlivé, izolované osobnosti, pro kterou život nemá žádný smysl , a která se to snaží kompenzovat nutkavým konzumem . Druhou příčinou je stres, důsledek neustálé nejistoty z toho, jak dopadnu v tzv. soutěživé společnosti .

Anglický aktivista a popularizátor psychologických poznatků Oliver James nedávno vydal knihu pod názvem Sobecký kapitalista. Původ afluenzy (The Selfish Capitalist. The Origins of Affluenza; anglický výraz Affluenza označuje jakousi nemoc z nadbytku a je tvořen podle výrazu Influenza, což znamená chřipku). Hlavní autorova teze zní, že naše emocionální nepohoda není jen náhodným vedlejším produktem tržního kapitalismu, nýbrž přímým důsledkem stále vzrůstající soutěživosti a způsobu, jimiž využívá a zneužívá náš pocit nejistoty. Autor sleduje, jak sobecký kapitalismus produkuje nejistotu, jak soutěživost, ve které vítěz bere vše , vede nakonec k tomu, že prohrávají všichni. Vzniká pandemie ztráty sebedůvěry. Svá tvrzení autor opírá o výsledky řady seriózních vědeckých výzkumů.

Tolik Oliver James. Celý kapitalismus je stresující hazardní hra, která v poslední době opět nabývá zvlášť drastických forem. Burzy prudce kolísají. Americký akcionář se může z novin dozvědět, že přišel o podstatnou část majetku. Americký prezident a americká centrální banka Fed vyhlašují mimořádná opatření, aby čelili ekonomické nejistotě , což sice nemá na burzy a jiné ekonomické ukazatele příliš výrazný vliv, ale samo o sobě může působit stresujícím dojmem. Na chodnících před budovami světových burz, kde se většinou nesmí kouřit, je prý pozorován zvýšený počet nervózně kouřících burziánů. Můžeme také bezpečně předpokládat, že psychologové a psychiatři zažívají nával významných klientů.

Něco by se s tím kapitalismem mělo udělat, než se všichni zblázníme.

Norbert STARÝ
(převzato z Halo novin)